Reklama
Studie také odhalila, že přístav, který se před tisíci lety používal k přepravě kamenných bloků, se nachází více než čtyři kilometry západně od Nilu – mnohem blíže než 500 kilometrů dlouhá pozemní trasa.
„Naše výsledky ukazují, že vodní krajina v Gíze reagovala na postupné sucho způsobené slunečním zářením ve východní Africe, přičemž nejnižší hladina Nilu byla zaznamenána na konci dynastického období,“ píší vědci ve své studii publikované v PNAS. „Chufuovo rameno přežilo za vlády Chufua, Chefrena a Menkaura, což usnadnilo dopravu stavebních materiálů do pyramidového komplexu v Gíze.“
Pyramidy se skládají z 2,3 milionu bloků vápence a žuly, z nichž každý váží v průměru asi 2,5 tuny. Předpokládá se však, že kameny byly nejprve vytesány a poté dopraveny na místo.
V loňském roce odhalily termální skeny závažnou anomálii ve Velké pyramidě, největší a nejstarší pyramidě v Gíze, jednom ze sedmi divů starověkého světa. Tyto testy odhalily tři sousední kameny v základně pyramidy, které byly teplejší než ostatní.
Reklama
